Instrumenty pro zajištění pohledávek ve smluvním vztahu

Použití instrumentů na zajištění pohledávek je třeba zvážit již v době, kdy se smlouva uzavírá. Když nastane problém, je na to často pozdě a nemusí k tomu již být příležitost.

Existují výjimky a „seriózní“ dlužník může jednat o možném dozajištění i v době po splatnosti pohledávky. Stejně tak se při jednání o uznání závazku, nebo dodatečném vytvoření splátkového kalendáře, může pokusit o zařazení některého z vhodných nástrojů věřitel.

V praxi jde využít jak klasické zajišťovací instrumenty, tak nástroje, které svým charakterem tuto vlastnost splňují. Některé pak realizujeme za pomoci třetích subjektů (první skupina), jiné se využijí při uzavírání smlouvy přímo s odběratelem (druhá skupina). Do první skupiny zajišťovacích instrumentů patří především:

• Factoring
• Finanční záruka
• Forfaiting
• Pojištění pohledávek
• Postoupení pohledávky

Do druhé skupiny zahrneme i instrumenty, které zahrnují zajištění za pomoci spřízněných subjektů s osobou odběratele:

• Jistota
• Přistoupení k dluhu
• Ručení
• Směnka se směnečným ujednáním
• Smluvní pokuta
• Úrok z prodlení
• Zajišťovací převod práva
• Zástavní právo

Přestože instrumenty zmíněné ve druhé skupině lze sjednat i dodatečně je třeba mít na zřeteli, že ne vždy k tomu je odběratel a v tuto chvíli již i dlužník ochoten. Často je tomu naopak a v případě, že jde o platební nevůli či jde o tzv. profesionálního dlužníka, je pozdější sjednání prakticky vyloučené. Nicméně při práci s pohledávkami takřka vždy platí pravidlo, že k úspěšnému vyřešení je třeba iniciativa věřitele a proto se jednání o dodatečném zajištění vždy vyplatí zkusit. Dlužníka k tomuto kroku lze snáze přimět výměnou za prodloužení splatnosti, možnost splátek, odpuštění části dluhu nebo jeho příslušenství, případně za poskytnutí dodatečného kreditu.

V době, kdy již dluh vznikl, se nejčastěji využívá jednostranný úkon dlužníka – uznání dluhu. Jde o písemné prohlášení dlužníka, který uznává svůj dluh co do důvodu a výše, případně jeho kombinace s dohodou o narovnání nebo nově stanoveným splátkovým kalendářem. Oba dokumenty by měly obsahovat uznání současného dluhu ze strany dlužníka a zároveň stanovovat nový rámec jak bude dluh řešen. Za akceptaci těchto nových podmínek je možné požadovat po dlužníkovi dozajištění dluhu. U dlužníků v platební neschopnosti je výměnou za odklad původní splatnosti či možnost splátek tato dohoda často reálná. Samotné uznání závazku prodlouží promlčecí lhůtu a jeho pomocí lze zhojit i některé vady v původně uzavřené smlouvě. Při využití splátkového kalendáře je vhodné sjednat výhradu ztráty výhody splátek při nedodržení platebního kalendáře, aby při porušení šlo s celou pohledávkou pracovat jako se splatnou.

Zpět na Péče o pohledávky  |  Přejít na Řešení pohledávek