Rozbor Insolvenčního zákona

Insolvence je jiným názvem pro úpadek, o zjištění úpadku je vedeno tzv. insolvenční řízení. To je upraveno zejména zákonem č. 182/2006 Sb., který je v nástinu rozebrán níže. Dále se především v procesních náležitostech řídí občanským soudním řádem (99/1963 Sb.).
 

Zákon č. 182/2006 Sb. (zákon o úpadku a jeho řešení) – Insolvenční zákon

Zákon řeší úpadek, hrozící úpadek dlužníka a oddlužení dlužníka, způsoby jeho řešení, postavení věřitelů a dalších subjektů a jejich uspokojení.

Obecná část (§ 1 – 96)

Základní pojmy:

• Insolvenční řízení – soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení
• Majetková podstata – majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů (u právnické osoby veškerý majetek)
• Zajištěný věřitel – věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem z podstaty (zástavní právo, zadržovací právo, omezení převodu nemovitosti, zajišťovací převod práva, postoupení pohledávky)
• Přihláška pohledávky – úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení (přihláška pohledávky nahrazuje žalobu v průběhu a v rámci insolvenčního řízení).
• Incidenční spor – spory vyvolané insolvenčním řízením, u kterých tak stanoví insolvenční zákon; jsou projednávané v rámci insolvenčního řízení (např. spory o výši pohledávek).

Úpadek:

• Platební neschopnost (více věřitelů, peněžité závazky déle než 30 dnů po splatnosti, neschopnost takové závazky plnit = nemožnost vymožení v exekuci, neplní déle než 3 měsíce po splatnosti, zastavil platby, nepředložil seznamy svých věřitelů na výzvu insolvenčního správce)
• Předlužení (podnikatel s více věřiteli, souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku)

Způsobem řešení úpadku je konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku.
Dle zákona se neužije na stát, územní samosprávný celek, ČNB, VZP apod. (§6).
Insolvenční správce (§21 - §45) je osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců. Správce je osobou, na kterou přecházejí z dlužníka oprávnění k uskutečňování úkonů, jež by jinak náležely samotnému dlužníkovi. Je též osobou, která uskutečňuje a zařizuje průběh řešení úpadku dlužníka.
Správce (může být i předběžný) je určen rozhodnutím o úpadku. Může být odvolán na podnět věřitelů soudem, případně i bez tohoto podnětu (soudem), případně na vlastní návrh (§ 29 a násl.). Ručí za škodu, kterou způsobí tím, že nepostupuje s odbornou péčí – proto musí být pojištěn. Má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů (§38). Pokud na správce přejde oprávnění nakládat s podstatou, jedná na účet dlužníka (a vždy svým jménem).
Věřitelé vykonávají svá práva na schůzi věřitelů prostřednictvím věřitelského výboru, případně zástupcem věřitelů. Na schůzi se hlasuje podle hlasů, za každou 1 Kč přihlášené nepopřené pohledávky náleží 1 hlas. Oprávnění je zejména kontrolní a součinnostní (§58).
Doručuje se vyvěšením písemnosti na úřední desce soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku (§71).

Projednání úpadku a rozhodnutí o něm (§ 97 - § 164)

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy je návrh doručen věcně příslušnému soudu. Návrh musí být opatřen úředně ověřeným nebo elektronickým podpisem. Návrh je oprávněn podat jak dlužník, tak i věřitel; u hrozícího úpadku pouze dlužník.
Zahájení řízení oznámí soud vyhláškou nejpozději do 2 hodin poté, co mu došel návrh. Dlužník k návrhu připojuje seznam závazků; věřitel musí doložit splatnou pohledávku a přiložit přihlášku pohledávky (§103 a násl.).
Zahájení řízení má účinky (§109) – práva, která lze uplatnit přihláškou (splatné pohledávky), nelze uplatnit žalobou, nelze provést exekuci (lze nařídit), právo na uspokojení ze zajištění majetku v podstatě lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem.
Věřitelé mohou od zahájení řízení uplatnit svá práva přihláškou.
Moratorium (§116) zabraňuje vydání rozhodnutí o úpadku. Návrh může podat věřitel i dlužník. Trvá nejdéle 3 měsíce.
Je-li dlužník v úpadku (hrozícím úpadku), vydá soud rozhodnutí o úpadku. Zde stanoví i lhůtu pro přihlášky pohledávek, která nesmí být kratší než 30 dnů a delší než 60 dnů. Není-li v rozhodnutí určen způsob řešení úpadku, určí tento soud na návrh schůze věřitelů, která se koná do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku. Nerozhodne-li soud o úpadku, návrh odmítne, zamítne nebo řízení zastaví (§142).

Věřitelé a uplatňování pohledávek (§ 165 - § 204)

Věřitelé uplatňují svá práva přihláškou (§165 a násl). Zajištění věřitelé musí prokázat své zajištění.
Pohledávky za podstatou (§168) vznikají po zahájení insolvenčního řízení a uspokojují se kdykoli v průběhu řízení. Okruh pohledávek za podstatou vzniklých po rozhodnutí o úpadku je širší (§168/2) – patří sem např. náklady spojené s udržováním a správou podstaty, pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených s osobou s dispozičními oprávněními (u konkursu správce, u reorganizace dlužník), obdobně tak ze smluv, které nebyly vypovězeny nebo byly povoleny, pohledávky ze smluv, od kterých bylo odstoupeno.
Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou (§169) – mohou být uhrazeny kdykoli v průběhu konkursu, jde typicky o pohledávky zaměstnanců, státu za mzdy zaměstnanců apod.
Pohledávky jsou uplatněny přihláškou od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (§173). Přihlašují se i pohledávky nesplatné nebo vázáné na podmínku, včetně pohledávek vykonatelných. Zajištění se prokazuje přiloženými listinami; vše je nutné vyčíslit v penězích (i když se jedná o nepeněžitou pohledávku). Za správnost odpovídá věřitel. Je-li po přezkumu zjištěno, že skutečná výše pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, nepřihlíží se k ní a věřitel musí doplatit rozdíl. To platí i u zajištění. Vyhnout se tomu dá jen tak, že věřitel nevykonává práva spojená s přihláškou (neúčastní se schůze apod.). Pohledávky jsou přezkoumány správcem na přezkumném jednání; přihlášené pohledávky je možné popřít, jinak jsou zjištěny.

Způsoby řešení úpadku

Konkurs (§ 244 - 315)

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že zjištěné pohledávky věřitelů jsou poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty, s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.

Prohlášením konkursu přechází na správce právo nakládat s podstatou (§246). Pouze správce může vymáhat nároky úpadce. Nesplatné pohledávky se stávají splatnými prohlášením konkursu (§250). Tyto pohledávky je možné uplatnit přihláškou pohledávky ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Prohlášením konkursu nekončí provoz úpadcova podniku (§261). Prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení týkající se majetkové podstaty, jejímž účastníkem je dlužník (§263 - výjimky §266). Výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit, ale ne provést (§267). Po prohlášení konkursu zjišťuje správce majetek, vytváří seznam přihlášených pohledávek věřitelů. Tyto jsou přezkoumány na přezkumném jednání. Popřené pohledávky mohou věřitelé žalovat v rámci incidenčních sporů proti správci. Na první věřitelské schůzi může být i odvolán správce. Po přezkumu probíhají incidenční spory a správce zpeněžuje majetkovou podstatu. Přitom může uspokojovat pohledávky za podstatou a pohledávky jim postavené na roveň (§296). Zajištění věřitelé mají právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zajištění (§298) – v zásadě dostanou něco mezi 85–90 % hodnoty zajištění (§298/2+3). V závěru zpeněžení sepíše správce konečnou zprávu (§302), která obsahuje celkovou charakteristiku činnosti, zejména pak rozsah zpeněžení a předpokládaný způsob uspokojení věřitelů. Zpráva může být vyhotovena, i když ještě neskončily všechny incidenční spory a není zpeněžen veškerý majetek. Po jednání o konečně zprávě a před rozvrhem uspokojí správce všechny pohledávky, které lze uspokojit v průběhu konkursu (za podstatou, jim na roveň postavené a zajištěné), pak podá návrh na rozvrhové usnesení, ve kterém je uvedeno, do jaké výše budou uspokojení jednotliví věřitelé (poměr). Po schválení rozvrhu (nemusejí být ještě ukončeny všechny spory) má správce 2 měsíce na výplatu peněz věřitelům. Poté je konkurs zrušen.

Reorganizace (§ 316  - § 366)

Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěného opatřeními k ozdravění hospodářství tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (§ 316)
Reorganizací se řešení úpadek nebo hrozící úpadek podnikatele.
Reorganizace je přípustná, přesahuje-li obrat za poslední účetní období 100 000 000 Kč nebo má-li více než 100 zaměstnanců, nebo souhlasí-li s tím více než polovina zajištěných a polovina nezajištěných věřitelů.
Návrh může podat dlužník nebo přihlášený věřitel. Přiložen musí být seznam majetku a závazků. Návrh musí obsahovat údaj o způsobu navrhované reorganizace.
Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí schválit schůze věřitelů.

Přednostně sestavuje plán dlužník; v plánu je vymezeno právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace, uspořádání vztahů mezi dlužníkem a věřiteli a opatření sledující ozdravění provozu podniku dlužníka.
Účinností plánu zanikají práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; obdobně zanikají práva třetích osob k majetku náležícího do podstaty. (§356)
Exekuci lze po účinnosti vést na základě plánu (v zásadě, jsou zde výjimky týkající se popřených pohledávek).(§360)
Plán může navrhovatel změnit (§361), aby byl lépe splnitelný.

Ukončení reorganizace
Zrušení  rozhodnutí o schválení reorganizace (§362) při podvodu, zvýhodnění věřitele bez souhlasu ostatních věřitelů, případně byl-li S.O. odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele – věřitelé mohou po rozhodnutí požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, které měli před schválením reorganizace.
Přeměna v konkurs (§363) – neplnění povinností, neschválení plánu, nesestavení plánu, na návrh na konkurs apod.
Splnění plánu (§364)

Oddlužení (§ 389 - § 418)

Návrh na oddlužení podává pouze dlužník, nepodnikatel (spolu s Insolvenčním návrhem); insolvenční návrh může podat i jiná osoba – dlužník má 30 dnů na podání návrhu na oddlužení (od doručení IN dlužníku) (§389-392).
K návrhu musí být mimo jiné přiložen i seznam majetku, příjmy dlužníka za poslední 3 roky, údaje o očekávaných příjmech a souhlas nezajištěného věřitele (dohoda), že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30% nominále.
Soud může návrh odmítnout, zamítnout nebo vzít na vědomí jeho zpět vzetí – ve všech případech rozhodne o řešení úpadku konkursem. V opačném případě oddlužení povolí.
Oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plnění splátkového kalendáře (§ 398)
Zpeněžení probíhá obdobně jako u konkursu; zpeněžuje se majetek nabytý před oddlužením
Splátkový kalendář dlužník plní měsíčně po dobu 5 let nezajištěným věřitelům částkou ze svého příjmu, který je postižen do stejné výše jako v exekuci (po novele nad 6.552,- Kč). Zajištění věřitelé se uspokojují pouze ze zpeněžení zajištění.
Po povolení oddlužení udělují souhlas (schvalují) oddlužení věřitelé. Na základě výsledku schůze věřitelů rozhodne soud o neschválení či schválení oddlužení. Neschválí – li oddlužení, rozhodne o řešení dlužníkova úpadku konkursem (§405); jinak oddlužení schválí; oddlužením jsou vázáni jak dlužník, tak i věřitelé.
Je-li oddlužení splněno, rozhodne na návrh dlužníka soud o osvobození od placení pohledávek v oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny.(§414) Došlo-li ke splnění povinností v oddlužení podvodem apod. soud osvobození odejme; před splněním oddlužení, může soud oddlužení zrušit a rozhodnout o řešení dlužníkova úpadku konkursem, neplní-li dlužník povinnosti dle oddlužení, není možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře, dlužník zavinil vznik závazku nejméně 30 dnů po splatnosti, nebo to dlužník navrhl.
Osvobozením oddlužení končí.

Úpadek finančních institucí (§ 367 - § 388 )

Neřešeno – specifický způsob konkursního řízení pro banky, pojišťovny apod.