Přistoupení k dluhu

Přistoupení k dluhu upravuje ust. § 1892 občanského zákoníku. Dochází k němu, když třetí osoba (přistupitel) sjedná písemně s věřitelem bez souhlasu dlužníka, že splní za dlužníka jeho závazek. Na rozdíl od převzetí dluhu (viz § 531 občanského zákoníku) je přistoupení k závazku možné jen v případě, že jde o závazek peněžitý.

Uzavřením dohody o přistoupení k závazku vznikne přistupiteli postavení vedle dosavadního dlužníka, takže oba dlužníci za splnění závazku odpovídají společně a nerozdílně. Podobně jako u převzetí dluhu může námitky, které má vůči věřiteli původní dlužník, uplatnit i přistupitel.